Dlouho předtím, než se objevil „King“ Henrik Lundqvist v New Yorku, tam byl Eddie Giacomin. Před tím, než Ron Hextall začal rozdávat puky jako šestý hráč NHL, to byl Giacomin v Rangers. Ještě před tím, než se na Manhattanu objevil Mike Richter, tam byl Giacomin. Člen Hokejové síně slávy zemřel v pondělí ve věku 86 let. Byl ikonou klubu stejně jako Brian Leach, Mark Messier, Rod Gilbert a Richter s Lundqvistem. Po nedávno zesnulém Kenu Drydenovi odešel další legendární brankář. Eddie Giacomin nikdy nezískal Stanley Cup, i když měli Rangers během jeho éry velmi silné týmy. Ve finále Stanley Cupu v roce 1972 prohráli s Bostonem. V té době však převládali zejména Montreal Canadiens s Drydenem. Giacomin patří mezi brankářské legendy, kterým se nikdy nepodařilo získat Pohár. Přesto se stal v klubu ikonou a jeho číslo 1 visí pod střechou Madison Square Garden.
Nejslavnější večer v kariéře Giacomina však paradoxně přišel v době, kdy hrál za jiný tým. Na podzim roku 1975 Rangers zařadili Giacomina na seznam nechráněných hráčů. Bylo to pro něj jako pád padacími dveřmi a cestování vesmírem, jak popsal své pocity po letech. Poté se připojil k Detroitu, tehdy slabšímu týmu NHL a v New Yorku neoblíbenému. Dva dny poté, 2. listopadu 1975, Giacomin nastoupil za Red Wings v Madison Square Garden. Hala ho již před hymnou vítala skandováním „Eddie, Eddie, Eddie!“ a brankář v červeném dresu s číslem 31 byl dojatý.
Po utkání, ve kterém čelil 46 střelám a Detroit zvítězil 6:4, řekl: „Nikdy jsem nebyl moc emocionální člověk, ale neudržel jsem slzy. Když diváci začali skandovat, tekly mi slzy po tvářích. Párkrát jsem si myslel, že to nedám.“ Steve Vickers vzpomínal: „Když jsem skóroval, diváci bučeli. Jel jsem se mu omluvit. Řekl mi: ‚To nic, je to jen tvoje práce.‘“ Giacomin, rodák ze Sudbury v Ontariu, hrál sedm sezon v nižších profesionálních soutěžích, než ho Rangers v sezoně 1965/66 povolali z Providence Reds v AHL. Ve své premiérové sezoně byl zvolen do prvního all-star týmu NHL, což se mu podařilo i v roce 1971, kdy získal Vezina Trophy a pomohl Rangers vyhrát první sérii play off po 21 letech.
Jeho schopnost vychytat čisté konto a schopnost rozdávat puky spoluhráčům ho udělaly jedním z nejuznávanějších brankářů NHL. Přes své zranění odmítl masku až do roku 1970. Po skončení hráčské kariéry komentoval zápasy New York Islanders, dělal asistenta kouče v Rangers a Red Wings, trénoval brankáře Blueshirts. Eddie Giacomin nikdy nezískal Stanley Cup, ale New York ho miloval. Jako ikona Rangers ztělesňoval to, co znamená být součástí tohoto klubu.
Zdroje: ruik, isport, livesport